Jana a Daniel Urbanovi

Cestou necestou přes celou Evropu

Vážení čtenáři, dne 28.7.2018 jsme vystartovali na cestu do Mongolska. Cesta bude dlouhá přibližně 25 000 km a povede přes Evropu a Asii. Pojedeme přes tyto státy: Polsko, Ukrajina, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Mongolsko. Zpátky domů se budeme vracet přes Rusko. Během naší cesty navštívíme mnoho zajímavých míst. Např. atomovou elektrárnu v Černobylu, bitevní pole, kde proběhla největší tanková bitva u Kursku. Také navštívíme kompresorovou stanici v Pallasovce, kterou v 70. letech stavěli českoslovenští stavaři. Dále budeme bádat po bájném Olgoji Chorchojovi a pokusíme se nalézt nějaké koně Převalského. Naší posádku tvoří 2 lidé: Jana a Dan. Třetím naším parťákem na cestách je náš automobil Škoda 100 z roku 1969, jmenuje se Barča. S Barčou už máme po Evropě a Asii najeto víc jak 35 tisíc km a navštívili jsme již 20 zemí. Barča nás vždy dovezla domů. Moc jí za to děkujeme, protože všude dobře, doma nejlépe.
Cestou necestou přes celou Evropu
Odstartovali jsme v sobotu ve 12:00 hod. z návsi u nás doma ze Strašína. Je to krásná vesnice, která patří k Říčanům u Prahy. Na náš slavnostní start se přišlo podívat mnoho desítek lidí a přijelo i několik starších i novějších automobilů, které nás pak kousek doprovázeli. První den našeho putování jsme dojeli až na hranice mezi Polskem a Ukrajinou. Na začátku cesty jsme museli hodně spěchat, protože jsme měli zajištěné propustky do jaderné elektrárny Černobyl. Měli jsme necelé 2 dny na to, abychom ujeli 1500 km. Možná to vypadá snadně, ale s naší Barčou jezdíme obvykle 90 km/hod. a průměrná rychlost nám vychází na cca 60 km/hod. Po těchto „dostizích“ jsme dorazili do jaderné elektrárny Černobyl.
Jaderná elektrárna vybouchla v roce 1986 během nezdařeného pokusu. Okolo elektrárny je 30-ti km okruh, kde je jaderná zóna č. 2, ze které se museli vystěhovat všichni obyvatelé měst a vesnic. Opuštěných měst a vesnic je několik desítek. A kolik to bylo dohromady obyvatel, to dodnes nikdo nespočítal. V okruhu 10-ti km kolem elektrárny je přísně uzavřená oblast. Radiace na některých místech dosahuje smrtelných hodnot. Části těchto oblastí byly zahrnuty zeminou. Po elektrárně jsme chodili s dozimetrem (přístroj na měření radiace). Námi naměřené hodnoty 10x až 1800x vyšší než povoluje norma. Aby Vám to způsobilo nějaké zdravotní komplikace, museli byste být v zóně víc jak 50 hodin. Proto se nebojte jadernou elektrárnu a přilehlé město navštívit. Uvidíte, jak příroda cca po 30-ti letech doslova pohltila panelové sídliště. Kdybychom to neviděli na vlastní oči, nevěřili bychom tomu. Alespoň na část se můžete podívat na fotografiích v článku. Dalším důvodem, proč navštívit jadernou elektrárnu Černobyl, je možnost poklonit se u památníku hasičů, kteří díky zásahu zabránili daleko větší katastrofě. Při zásahu jich zemřelo několik desítek.
Po tomto silném zážitku jsme již daleko pomalejším tempem pokračovali do Ruska, kde jsme měli velké problémy na hranicích s převozem našeho dronu, kterým chce natáčet v Mongolsku. Nakonec to dobře dopadlo a celníci nás pustili dál. Za odměnu dostali naší cestovatelskou samolepku. Naším prvním cílem v Rusku bude Kursk a jeho okolní bojiště 2. světová války. Ale o tom si Vážený čtenáři přečtete až příště. Jana a Daniel Urbanovi